28. Duben 2010

Matt Hughes je devítinásobným Mistrem UFC v lehké váze a společně s Chuckem Liddellem drží rekord v počtu vyhraných soubojů v této sérii. Se 16 vítězstvími jsou daleko před ostatními, a když si spočítám, že průměrný bojovník UFC se do ringu postaví 3x za rok, tak jim to ještě nějaký čas určitě vydrží.

Další díly seriálu Nejlepší bojovníci UFC zde

Kazatel z Illinois

Narodil 13. října 1973 v městečku Hillsboro v americkém státu Illinois. Jeho rodiče byli farmáři a silně věřící křesťané a tuhle zbožnost po nich podědil i Matt. Takže když zavítáte na jeho webovou stránku, tak vás ve svém blogu „obšťastní“ každý týden novým citátem z Bible. Jako každý správný Američan, tak i Matt zbožňuje střelné zbraně všeho druhu a lov zvířat. Každopádně ani farmaření, ani lov a dokonce ani víra v Boha mu nezabránily, aby se společně se svým bratrem dvojčetem věnoval nejprve amatérskému zápasení a posléze i profesionálním soubojům bez omezení. Za 12 let své profesionální kariéry má neskutečnou bilanci 43 vítězství a 7 porážek a nejen ve své váhové kategorii patří mezi legendy UFC.

Ze hřiště do ringu

Tvrdá práce na farmě a americký fotbal dali Mattovi základy jeho výborné fyzičky. Už na střední škole se vedle fotbalu začal naplno věnovat zápasení. Dvakrát vyhrál mistrovství státu Illinois a na celoamerické úrovni se dvakrát umístil v první desítce. Na amerických školách je velmi rozšířený tzv. „freestyle wrestling“, což je bojový styl založený na klasickém řecko-římském zápasení, kdy je ale povoleno použití nohou při obraně. Mimo jiné se v něm soutěží i na olympiádě a použitím různých pák a klinčů se vzdáleně blíží jiu-jitsu.

Z těchto zkušeností pak Matt bohatě těžil při své profesionální kariéře. Patří jednoznačně mezi tzv. „ground fightery“ – to znamená, že soupeře složí na zem a tam už dobije rukama nebo znehybní pákou. Navíc má výhodu, že má dost dlouhé ruce a v nich dostatek síly, takže na soupeře dosáhne bez problémů i přes jeho skrčené nohy. Mezi jeho oblíbené specialitky navíc patří to, že soupeře popadne za trup, vynese ho do výšky a pak s ním pořádně praští na zem. Jen je divné, že při tom ještě nikomu nezlomil vaz, protože některé pády vypadají dost hrozivě.

Cesta na vrchol

Profesionální kariéru odstartoval Matt Hughes v roce 1998 nejprve v menších amerických soutěžích, kde strávil celkem tři roky a z 30 ti zápasů jich 28 vyhrál.

V té době dvakrát nakouknul i do UFC, když při své premiéře v roce 1999 nejprve porazil Bulhara Valeri Ignatova a o rok později prohrál s američanem Dennisem Hallmanem. Naplno ale do UFC naskočil až v roce 2001, kdy dostal šanci bojovat o titul Mistra lehké váhy UFC. Matt popadl příležitost za pačesy a Kanaďana Carlose Newtona porazil. Při tom ho knokautoval hodně drsným přehozem, po kterém Newton ztratil vědomí.

V následujících 5 zápasech pak svůj titul pokaždé obhájil, když porazil například Japonce Hayato Sakuraiho, krajana Franka Trigga nebo svého předchozího soupeře Carlose Newtona. V šestém zápase v roce 2004 už ale mistrovský pás neobhájil a musel se sklonit před specialistou na brazilské jiu-jitsu, američanem B. J. Pennem.

Už ve stejném roce ale mohl znovu zdvihnout mistrovskou trofej nad hlavu, když se o titul Mistra lehké váhy UFC utkal s Kanaďanem Georgem St-Pierrem. Bylo to jejich první utkání, a Hughes ho ukončil hned v prvním kole chvatem „armbar“ (čili pákou ruky). Hned v následujícím zápase musel obhajovat svůj mistrovský titul proti Franku Triggovi. V prvním kole ho Trigg náhodou uhodil do genitálií (jedna z mála věcí, která se v ultimátních zápasech nesmí). Rozhodčí to ale přehlédl a Trigg se hned snažil využít své momentální převahy. Nakonec ale oba skončili na zemi, kde se Hughes rychle zorientoval a zápas ukončil.

Titul obhájil ještě jednou, když se podruhé utkal s B. J. Pennem. Tentokrát mu Penn titul nesebral, i když měl první dvě kola převahu. V tom třetím ho ale Hughes položil na lopatky a v rohu ringu mu uštědřil technické KO drtivým direktem.

Titul Mistra lehké váhy UFC ztratil v roce 2006 ve svém druhém zápase s George St-Pierrem. Vývoj tohohle zápasu byl trochu kontroverzní, protože v 1. kole St-Pierre dvakrát kopnul Hughese do oblasti slabin a rozhodčí ho kvůli tomu musel dokonce napomínat. Hughese tyhle údery trochu rozhodily a ke konci kola ho navíc St-Piere usadil na zem velmi dobře mířeným úderem pěstí. Ve druhém kole pak Hughes dostal tvrdý kop do hlavy a to pro něj ve výsledku znamenalo technické KO a ztrátu titulu.

Hughes se s St-Pierrem utkal ještě jednou, ale opět prohrál. Po tomto zápase zamířil jako mnoho jeho kolegů z UFC do televizní show The Ultimate Fighter, kde v 6. Sérii trénoval svůj tým proti Mattu Serrovi. Jejich vzájemná rivalita nakonec vyústila v Hughesův zatím poslední zápas. V roce 2009 se spolu utkali v Las Vegas a Hughes tohle utkání vyhrál na body.

I když je Mattu Hughesovi už 37 let a patří k té starší generaci zápasníků, do starého železa se určitě nechystá a pěkných pár let nám ještě bude předvádět svoje bojové umění.

Další díly seriálu Nejlepší bojovníci UFC zde

V pondělí na Vás čeká další díl seriálu Nejlepších bojovníků UFC