12. Květen 2010

Existují pouze dva lidé, kteří v UFC získali mistrovský titul ve dvou různých váhových kategoriích. Jedním z nich je 32letý američan B. J. Penn, rodák z Havajských ostrovů a mistr brazilského jiu-jitsa.

Narodil se v roce 1978 v městečku Kailua a na svůj havajský původ je patřičně hrdý. S bojovým sportem začínal poměrně pozdě, až v 17 letech, ale velmi rychle chybějící roky tréninku dohnal. Už za tři roky si mohl nasadit nejlepší černý pás. Jeho profesní kariéra je spojena téměř výhradně s UFC, ale Penn absolvoval i několik zápasů v sérii K1. Společně s dalšími zápasníky UFC si také zahrál ve filmu a to roli sama sebe v akčním filmu Never Surrender z roku 2009.
Začátky v tělocvičně
B. J. Penn se k bojovým sportům dostal tak trochu náhodou. V 17 letech ho totiž jeho kamarád ze sousedství Tom Callos poprvé přivedl na trénink brazilského jiu-jitsa a B. J. Penn se do tohoto sportu zamiloval na první pohled. Brazilské jiu-jitsu vychází z klasického japonského jiu-jitsu, kdy se protivník eliminuje za použití chvatů, páky a škrcení.

To brazilské rozvíjí hlavně boj na zemi a klade důraz na používání nohou. V roce 1997 tak začal Penn trénovat pod Ralphem Gracie a pod jeho vedením dosáhl už za rok na fialový pásek. Pak přestoupil do stáje Nova União, kde v roce 2000 dosáhl na černý pás – čili třetí nejlepší možná úroveň. Možná právě proto získal svoji přezdívku „Prodigy“ neboli „Zázrak“. Jen pár týdnů po získání černého pásu se zúčastnil Světového šampionátu brazilského jiu-jitsa v Rio de Janeiru a jako vůbec první závodník, který nepochází z Brazílie, vyhrál kategorii černého pásu. Získal tak pozornost manažera americké UFC Dana Whita, který mu nabídl profesionální smlouvu do této prestižní série.

Profi fight

B. J. Penn si svůj debut v UFC odbyl v roce 2001, kdy se v ringu postavil Joey Gilbertovi. Poslal ho k zemi technickým KO hned v prvním kole a zahájil tak svojí úspěšnou dráhu v UFC.

Dvakrát se pokusil o zisk titulu Mistra lehké váhy UFC, ale poprvé v roce 2002 prohrál s Jensem Pulverem a podruhé, už v roce 2003, remízoval s Japoncem Caolem Unem. Nakonec se v roce 2004 dočkal zisku titulu v jiné váhové kategorii a to ve valterové váze, když porazil Matta Hughese. Ten byl v tomto zápase jasným favoritem, protože porážel všechny soupeře jak na běžícím pásu. Penn s ním ale nakonec neměl moc problémů a zápas ukončil půl minuty před koncem prvního kola. Nasadil Hughesovi tzv. rear naked choke (kravatu), po které se Američan vzdal.

Krátce po tomto zápase podepsal Penn smlouvu v japonské soutěži Fighting and Entertainment Group’s (FEG) K-1. Tím ale pořádně namíchnul ředitele UFC Dana Whita, podle kterého měl ještě smlouvu v UFC a tímhle činem ztratil nárok na obhajobu titulu. Penn nakonec v FEG nastoupil ke 4 zápasům, z nichž tři vyhrál. Jedinou prohru, a to ještě na body, utržil ve váhově otevřené kategorii, přičemž jeho soupeř Brazilec Lyota Machida vážil o celých 15 kilo víc.

V roce 2006 se Penn mohl vrátit do UFC a dostal šanci bojovat o postup do zápasu o mistrovský titul. Postavil se proti Kanaďanovi Georgesu St-Pierrovi, prohrál s ním na body a možnost obhajoby mistrovského titulu ve valterové váze se mu rozplynula jako pára nad hrncem. Naštěstí pro něj se ale St-Pierre zranil při tréninku a Penn ho tak mohl nahradit ve vytouženém utkání o titul. Podruhé v kariéře se v souboji postavil Mattu Hughesovi. Zezačátku měl převahu, pak mu ale Hughes přelomil žebro a ve třetím kole rozhodčí utkání zastavili, protože Penn už na tom evidentně nebyl dobře.

Krátce po tomhle zápase přestoupil B. J. Penn do vyšší váhové kategorie a hned se v ní utkal o titul šampiona UFC s Joe Stevensonem. Celý zápas měl pod kontrolou a nakonec tak zaslouženě vyhrál, když soupeře dostal kravatou ve 2. kole.

Titul Mistra lehké váhy UFC obhájil ještě třikrát a drží ho doposud. Jednou se pokusil o získání titulu ve valterové váze, čímž by se stal jediným zápasníkem, který kdy v UFC držel tituly ze dvou váhových kategorií zároveň. V tom zápase se ale podruhé v kariéře potkal s Georgem St-Pierrem a podruhé prohrál.

Zápas navíc vzbudil pěkný rozruch, protože kustodi údajně mezi jednotlivými koly mazali St-Pierrovo záda vazelínou, což se nesmí (zápasník se tak dá jen těžko chytit do klinče).

Aféra měla dohru i po zápase, kdy proběhlo několik oficiálních vyšetřování ze strany Atletického svazu Nevady. Nakonec se sice nic nevyšetřilo, ale oba borci si od té doby nemůžou přijít na jméno. Takže se dá říct, že je jen otázkou času, než si to mezi sebou vyřídí v ringu.

V pondělí se těšte na stříbrné místo Nejlepších bojovníků UFC.