Nejlepší bojovníci UFC: 2. místo – Georges St Pierre
17. Květen 2010

Druhé místo na našich stupních vítězů obsadil Kanaďan Georges St-Pierre. Přezdívá se mu „Rush“ a je sedminásobným Mistrem UFC v nejlehčí váhové kategorii. V profesionálních zápasech se může pochlubit skutečně úctyhodnou bilancí – 20 vítězství a pouhé 2 porážky.
Další díly seriálu Nejlepší bojovníci UFC zde
Kanadský hurikán
Narodil se 19. května 1981 v Quebecu a bojovým zápasům se začal věnovat už jako malé dítě. Potřeboval se totiž nějak ubránit ve škole proti spolužákům a tak ho v jeho 7 letech začal vlastní táta učit karate. Vedle profesionálního zápasení se St-Pierre mihnul i v jednom filmu a samozřejmě v oblíbené zápasnické televizní show The Ultimate fighter. V rodné Kanadě má obrovské množství fanoušků a dvakrát dokonce vyhrál titul Kanadského atleta roku. V poslední době si zahrával i s myšlenkou, že by se naplno vrhnul do řecko-římského zápasu, aby mohl za Kanadu nastoupit při Letních olympijských hrách v Londýně 2012. Když ale zjistil, že jen samotná kvalifikace do týmu trvá nejméně 4 roky, nechal olympiádu plavat a soustředí se opět jen na zápasení.
První kroky do ringu
Georges St-Pierre začínal s bojovými sporty už v 7 letech, kdy ho jeho otec začal trénovat v Kyokushin karate. Tato forma karate pochází z Japonska a je založená na tvrdém tréninku a disciplíně. Na rozdíl od tradičního karate se zaměřuje na praktické výsledky boje a ne na krásu. Jednoznačně převažují útočné techniky a tzv. plný kontakt s protivníkem. To znamení držet se neustále blízko soupeře a soustavnými útoky mu nedat čas na nic jiného, než na vlastní obranu.
Vedle tohoto stylu se St-Pierre začal věnovat i boxu a brazilskému jiu-jitsu a svůj bojový rejstřík tak obohatil o taktiku boje na zemi. Trénoval ve vyhlášené škole Gaidojutsu zápasníka Grega Jacksona, odkud vyšla pěkná řádka současných profesionálních zápasníků UFC jako například Rashad Evans, Nathan Marquardt nebo Keith Jardine. St-Pierre tu získal černý pás jak v karate, tak i v brazilském jiu-jitsu. V současné době se přesunul do stáje trenéra Phila Nursa, kde se začal nově věnovat thajskému Muay Thai.
Svět profesionálních zápasů
Svou profesionální kariéru začínal Georges „Rush“ St-Pierre v kanadské soutěži UCC a hned ve svém druhém zápase získal titul Mistra valterové váhy UCC, když v roce 2002 porazil Justina Bruckmanna.
Titul pak ještě dvakrát obhájil, když své soupeře pokaždé vyprovodil z ringu technickým KO. Jeho výkony v UCC mu otevřeli bránu do americké UFC a tak v ní v roce 2004 nastoupil ke svému prvnímu zápasu. Soupeřem mu byl Armén Karo Parisyan a St-Pierre ho ve třech kolech porazil na body. Další vítězný zápas svedl s Jayem Hieronem a ve třetím utkání dostal šanci bojovat o titul Mistra valterové váhy UFC proti Mattu Hughesovi. Utrpěl v něm svou první porážku v profesionálním ringu, když ho Hughes jen pár vteřin před koncem 1. kola dostal pákou ruky.
Po tomto zápase rozjel St-Pierre sérii pěti vítězných zápasů, kdy získal skalp takových borců, jakými byli Frank Trigga nebo budoucí šampiona lehké váhy Sean Sherk. Sherka porazil teprve jako druhý zápasník v historii a jako vůbec první mu zasadil technické KO.
V pátém zápase vybojoval výhrou nad B. J. Pennem možnost bojovat o titul Mistra valterové váhy proti Mattu Hughesovi. Při tréninku si ale zlomil zápěstí a v ringu ho nahradil B. J. Penn. Dostal ale šanci nastoupit k opakovanému utkání hned jak se uzdravil, a tak v roce 2006 mohl podruhé bojovat o titul Mistra UFC. V tomto zápase neponechal nic náhodě a Matta Hughese složil technickým knokautem ve druhém kole.
Hned v dalším zápase obhajoval svůj titul proti vítězi 4. série Ultimate Fightera Mattu Serrovi. A podlehl mu v prvním kole, když musel odstoupit po sérii úderů.
Po ztraceném souboji o titul rozjel St-Pierre sérii vítězství v UFC, kterou dosud nikdo nedokázal ukončit. Po výhře nad Joshem Koscheckem se v roce 2007 znovu postavil proti Mattu Hughesovi v souboji o prozatímní titul Mistra valterové váhy. Znovu vyhrál, když Hughesovi nasadil ve druhém kole páku.
V dalším souboji získal už regulérní titul, když se mu povedla odveta proti Matt Serrovi, kterého tentokrát knokautoval sérií tvrdých úderů kolenem.
Svůj titul obhájil v dalších čtyřech soubojích, kdy porazil Jona Fitche, Thiago Alvese, Dana Hardyho a podruhé v kariéře i B. J. Penna. Toho vyprovodil z ringu technickým KO, když mu tvrdým úderem přelomil žebro.
Zápas proti B. J. Pennovi vzbudil nejvíc vášní, protože Penn ho po utkání obvinil z toho, že mu kustodi mezi jednotlivými koly potírali záda vazelínou. To by samozřejmě nebylo fér, protože takto „namaštěného“ závodníka je pak o moc těžší dostat do klinče. Celou stížnost vyšetřovaly i Nevadské atletické orgány, nakonec ale celou věc odložili. St-Pierre je tak současným právoplatným Mistrem své váhy v UFC a my se můžeme jenom těšit na jeho další obhajobu titulu.
Další díly seriálu Nejlepší bojovníci UFC zde
Ve čtvrtek na Vás čeká poslední díl Nejlepších bojovníků UFC.
Sdílej na Facebooku







Hele George je borec ale nevím teda koho dáte prvního čekal jsem že dáte Andersona Silvu a na první Randyho Coutura oba jsou to borci a do top ten rozhodně patří
GSP se ve walteru, takže v druhé nejlehčí! Zajímalo by mě kdy ste dělali ten žebříček, protože je absolutně nesmyslnej! Kde je Brock Lesnar, Machida, Rua? Co tam ještě dělá Chuck Lidell? To ste měli udělat žebříček legend a né si hrát na to že tomu rozumíte! Nebo už když vlezu na stránku tak tady na mě kouká Pride, které už neexistuje nějakej pátek, holéma rukama se taky určitě nebijou. Jak říkám tohle je vtip s velkym V!