Kookej.cz

21. Červen 2010

Místní fanoušky provází pověst těch největších psychopatů Starého kontinentu a všechny své spory řeší zásadně nožem. Na stadionech si připadáte jako v opravdovém pekle a občas vám na hlavu přiletí kámen nebo sedačka. Vítejte v Turecku, v zemi kde je vedle islámu ještě jedno oficiální náboženství – fotbal.

Další díly seriálu Nejdrsnější hooligans světa zde

Pro fotbalové násilnosti panují v Turecku přímo ideální podmínky. Téměř 80 % lidí tu žije na hranici chudoby a fotbal je pro ně jediným únikem před neveselou
realitou. Pro svůj tým jsou ochotní udělat všechno, třeba i položit život. A zemřít kvůli svému klubu je v Turecku až příliš snadné. Každoročně tu zemře několik fanoušků, nejčastěji na následky pobodání. V Turecku totiž panuje tzv. „kultura nožů“, jinými slovy, úplně každý tady u sebe nosí nůž a vůbec se nerozpakuje s jeho použitím. Turečtí fandové také milují světlice a další pyrotechniku a tak je atmosféra na stadionech skutečně pekelná. Suverénně nejvypjatější atmosféra panuje při světově vyhlášeném derby mezi Galatasarayem a Fenerbahce.

Fenerbahce
Stadion Fenerbahce leží v asijské části Istanbulu a odjakživa mu fandili hlavně chudší lidé a dělníci. Jeho ultras se dělí do několika větších skupin, např. Genc Fenerbahceliler nebo Kill For You. Právě z Kill For You (KFY) se rekrutují ti nejdrsnější rowdies a hooligans, kteří se pak bitkují s policií a hlavně s fanoušky Galatasaraye.

Galatasaray Istanbul
Galatasary sídlí v evropské části Istanbulu a typické jsou pro něj žluté a červené barvy. Původně to byl sportovní klub pro bohatší Turky a tahle vrstva příznivců mu vydržela až do dnešních dnů. Největší skupina jeho ultras si říká Ultraslan a mají lví podíl na tom, že se klub jakžtakž dostal z těžké finanční situace. Když totiž Galatasarai hrozil v roce 2003 bankrot, předali mu fandové práva na užívání loga Ultraslan a klub tak vydělal velké peníze plynoucí z prodeje oblečení této značky.

Fenerhbahce bývalo vždy ve stínu Galatasaraye. Po finančních problémech Galatasaraye se ale situace obrátila a teď Turecku vévodí právě Fenerbahce. To znamená jen další olej do ohně vzájemné nenávisti. Každé derby těchto dvou týmů rozpoutá v Istanbulu regulérní válku.

Zapomeňte na předem domluvené střety a boj holýma rukama. Tady se fandové mlátí hned, jak na sebe na ulici náhodou narazí a obyčejně si při tom pomáhají noži a sekerami. Někdy trvají bitky fanoušků a policie celou noc a s počítáním raněných už se snad ani nikdo neobtěžuje.

Střety na evropské scéně
Řádění tureckých rowdies se samozřejmě neomezuje pouze na Turecko a velký podíl na tom mají hlavně fandové Galatasaraye. V roce 2010 například přímo na svém stadionu způsobily smrt jednoho fanouška řeckého Panathinaikosu.

Pověstná je jejich nenávist k anglickým týmům. Ta se datuje od sporného zápasu proti Manchesteru United v roce 1993. Asi nejznámější incident se stal při semifinále Poháru UEFA v roce 2000, kdy byli v Istanbulu ubodáni k smrti dva fanoušci Leedsu. Od té doby se turečtí a angličtí fandové doopravdy nenávidí k smrti a každé další utkání, ať už na reprezentační nebo na klubové úrovni představuje to nejvyšší možné riziko násilných střetů. Dokázalo to hned následující zápas po tomhle incidentu, kdy se ve finále poháru UEFA utkal Galatasaray s Arsenalem na neutrální půdě v Kodani.

Besiktas a ti další
Turecko samozřejmě není pouze o souboji Fenerbahce a Galatasaraye. V samotném Istanbulu existuje ještě třetí klub – Besiktas Istanbul. Hned po slavnější istanbulské dvojici má nejvíc fanoušků z celého Turecka. Jeho ultras, Carsi, se od svých slavnějších kolegů liší nejenom náklonností k jinému týmu, ale hlavně politickými názory. Zcela nezvykle jsou totiž složení z anarchistů a příznivců extrémní levice.

Své fankluby těch nejvěrnějších mají i další prvoligové týmy, jako je například Trabzonspor, který je oblíbený po celém Turecku kromě Istanbulu, nebo Bursaspor.

Nižší liga, stejná rivalita
Stejná rivalita ale vládne i v nižších soutěžích, například mezi dvěma týmy z města Izmir – Karsiyakou a Goztepe. Mezi jejich ultras Cari (Karsiyaka) a Yali (Goztepe) panuje téměř stejná rivalita, jako u slavnějších tureckých rivalů z Istanbulu.

Například jedno jejich derby si vyžádalo přes 50 zraněných a jednoho mrtvého. Hlavně ultras Yali jsou navíc známí svými výtržnostmi a násilnými střety s policií po celém Turecku.

Mezinárodní scéna
Při mezistátních zápasech jsou Turkové úplně stejní blázni jako při těch klubových. Velkou dávku emocí budí hlavně utkání Turků s Němci a Angličany.

Turecko je zatím k řešení fotbalového výtržnictví celkem benevolentní. Fanoušci na stadionu sice procházejí pečlivou kontrolou, o kamerovém dohledu nebo rušení míst na stání podle britského modelu se ale nikomu v Turecku ani nesní. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží.

Další díly seriálu Nejdrsnější hooligans světa zde